Je nesporným faktem, že pro úspěšnou regeneraci ploch, které nazýváme brownfields, je nezbytné vytvoření jejich databáze. Ať již z důvodu nabídky pro budoucí uživatele, ale především pro získání představy, co se v daném regionu nachází. Za zajímavý je také možno považovat vývoj v chápání ploch brownfields a ploch nazývaných staré ekologické zátěže. Jako příklad lze uvést Ostravu, kde když se před rokem 2000 mluvilo o brownfields, pokud vůbec někdo tento termín používal, bylo to vnímáno spíše jako pojem označující velmi znečištěnou plochu po průmyslové výrobě. Odtud také pochází volný překlad brownfields jako opuštěné průmyslové plochy. V této době se také dalo téměř položit rovnítko mezi brownfields a staré ekologické zátěže. Uplynulo deset let a termín brownfields se pomalu přesunul z původní kategorie průmyslu také do oblasti zemědělství a bydlení. Staré ekologické zátěže tak zůstaly poněkud stranou Tento příspěvek má za cíl seznámit s existujícím způsobem evidence brownfields a starých ekologických zátěží v České republice.
This article was written as a part of project CZ.3.22/2.3.00/08.00635. It describes present registers of contaminated sites and brownfield areas in Czech republic. These terms are no longer equal and they are not centrally registered and mapped in the Czech republic. Information about both type of areas is nevertheless valuable and sometimes crucial for the placing various investments and new developments. This information is not easily obtained because of discutable ownership information security and regarding brownfields databases as a classified (secret) information. On the other hand developers need this information – about location, extent, former utilization, number of individual land owners – which certainly shall not be regarded as database owner’s secret.